přidáno 31.05.2008
hodnoceno 1
čteno 1369(16)
posláno 0
Mlčíš…

Díváš se na mě – to tvoje oči mluví
Ale já neslyším, neslyším, NESLYŠÍM

Nedokážu to, bojím se

Bojím se, že se dovím… co vlastně?

Pravdu?

Že přijdu o ty krásné lži, které si každou minutou střádám, hýčkám a maluju ve stále dokonalejších barvách?

Bojím se tě. Jsi mi tak blízký a já má přesto strach.

Nedokážu říct nic než plané banality, nedokážu zformulovat myšlenky nebo jen prostě natáhnout ruku a …

Ne, to není strach z tebe. To sama sebe se bojím.
Svých myšlenek, pocitů, svého rozhodnutí.

Radši utíkám a hážu vinu na jiné, vymlouvám se, jen abych se nemusela přiznat, že se bojím sama sebe …
přidáno 31.05.2008 - 21:28
jo jo,člověku je příjemnější nalhávat si že je všechno v pohodě i když to není pravda, a nepřiznat si strach ze sebe sama....výstižný

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Výkřik do tmy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zvony

» narozeniny
trollqueen [18], Confused [18], Mnbi Icestorm [13], L'angelo caduto [12], Dzejna [9], pedvo [3], zákusník [3], leoniketes [1]
» řekli o sobě
Umouněnka řekla o DDD :
Bylo mi ctí mít Tebe i tvého kamaráda v mém lit. pořadu, hudba stále doznívá. :) Posunuli jste večer o několik levelů výš! Budu se těšit na další setkání s Vámi i Vaši muzikou, která bezpochyby přijdou!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming