|
....
|
...Jsme jenom lidi
co ztrácí půdu pod nohama
když chceme spatřit nebe
to přitom zas řekneme si lži
když do srdce zasněží
to někde v dálce Atlantida leží
to někde lháři jako já
píšu své sonety
co se jim vůbec nepodobají
nedají se překonat
ničím
ani větou
ani myšlenkou
jen svou vůli
tu duhu nad ní rozklenout.
co ztrácí půdu pod nohama
když chceme spatřit nebe
to přitom zas řekneme si lži
když do srdce zasněží
to někde v dálce Atlantida leží
to někde lháři jako já
píšu své sonety
co se jim vůbec nepodobají
nedají se překonat
ničím
ani větou
ani myšlenkou
jen svou vůli
tu duhu nad ní rozklenout.
Hanulka
Je tu rytmus, vyjádření tvé, toliko pravdivé ! Dík !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tu duhu nad ní rozklenout.... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kam hledí tvoje oči
Předchozí dílo autora : Básně z kalendáře....//19.3-25.3//

