Cizincem ve vlastním těle

Kůže pod hrotem se napíná,
dlaně potí se pod ostřím.
Cítím ještě?

Ostří jehly zanechá stopu,
na těle.
Ale co s duší?
Jak proniknout do nitra,
když už ho necítím?

Dívám se na sebe cizíma očima,
poletuji v temnotě.
Vlastní tělo v dálce.
Jak se vytrhnout?

Probodávám svoji paži,
tisknu hrot šípu.
Spojuji vnější s vnitřním,
jak jinak spojit vzdálenost?

Sleduji svůj život,
jak lidi v davu kolem mě proudí.
A vlastní osud zdá se stejně cizí,
stejně prázdný,
stejně monotónní.