|
Toužíš-li po sněhu, budiž ti přáno :
 15.11.2017 12 1178(16) 0 |
Venku je přítmí. To ta mlha, co se přes noc rozlila do všech koutů lesa, sadů a luk tady pod Svobodnou Horou, zapříčinila to tmavě mléčné pološero. Zbývá pár minut do východu slunce a ta tajuplná opona stvořená z těch nejjemnějších vodních kapek, protkaná pavučinou ustupující tmy, se začíná lehce, jako by vyslovením nějakého tajemného zaklínadla projasňovat. "Budiž světlo", pronese někdo tam nahoře prastarou formuli a první paprsky slunečního kotouče se začínají nesměle prodírat skrze ten, stále ještě šedivě mléčný závoj mlhy. Slunce se rychle dere nad obzor a do šedivého podkladu začíná štětcem svých paprsků pomalu přimíchávat první barvy. Modrou, žlutou a bílou - barvu života, barvu tepla a barvu čistoty. Stojím na okraji cesty a mlčky pozoruji ten zvláštní úkaz, který se každou vteřinu, v tisíci reprodukcích pomalu proměňuje. Je to takový malý, každodenní zázrak. Ještě je stále zima a mrazivý dech odcházející noci jen zvolna ohřívá ten nepředstavitelně vzdálený, žhavý dárce všeho života. Už začínám na tvářích cítit jeho teplo !
Mlčím a mé oči se dychtivě vpíjí do těch křehkých obrazů, které uprostřed závojů z ranních mlh vytvořily můj soukromý, mrazivě vonící, bleděmodrý svět...
Mlčím a mé oči se dychtivě vpíjí do těch křehkých obrazů, které uprostřed závojů z ranních mlh vytvořily můj soukromý, mrazivě vonící, bleděmodrý svět...
09.01.2018 - 05:05Hanulka
Znám Tmavomodrý svět. Ten se mi líbil. Ráda se vznáším v oblacích, je to okamžik, kdy zavřu oči a sním. Tvůj bleděmodrý svět je lehké přistání, které přináší pilotovi uspokojení. Díky !
19.11.2017 - 20:29Yana: Děkuju Yano za vskutku milý koment :) Učím se pár posledních let, ač zrak se horší, vidět co jsem dříve neviděl a dost mi v tom pomáhá focení. Ten okamžik, když mý sepsaný nebo focený postřehy vnímne někdo stejně jako já, jsou pak jako milý bonus navíc. Dává to tomu jakýsi druhý smysl :) Měj hezkej nedělní večer :))
19.11.2017 - 20:16zas a znova žasnu když někdo zachytí ty okamžiky, který jiný přejde bez povšimnutí, milé, uklidňující a přečetla jsem si to nahlas, tak pro potěšení z toho okmažiku
17.11.2017 - 09:24nic moc: Rudnu jak slunko když zapadá za Bobíkem... Heh, to by ti šlo, malovat mi na tvářích sluneční západy ;) Zápasím s mikrofonem v mobilu a jsem z něho nešťastnej, Samsung byl v tomto mnohem lepší než Hejahej. Zatracený volby, jdu kouknout na externí mikrofony pro PC, jen doufám, že ta volba nebude stejně mizerná, jako volba mobilu :(
17.11.2017 - 09:05pilgrim: Ale to je právě to krásný - umět zachytit to venku a propojit to s tím uvnitř ... a vytvořit něco nového, neopakovatelného a jedinečného. To chce dar a ty ho máš. :)
16.11.2017 - 17:52nic moc: Umí neumí, o to přece vůbec nejde, důležitý, alespoň jak já to vidím, je nenechat prchnout kouzlo okamžiku, myšlenku. Dokonce i za tu cenu, že bys jí měla pochopit jenom ty sama :) Tak to vidím já, pravopis - fajn je hezký když se mi občas podaří nedat hrubku, forma - bezvadný, pravidla nejsou úplně vždy od věci a dílu přidají své specifické kouzlo, rytmus - je fajn když se v rytmu textu pohupuješ jak na vlnách. Ale ať si říká kdo chce co chce, já za tím vším vždy budu hledat tu myšlenku, ten zachycenej, nikdy už neopakovatelnej, okamžik. Psaní a focení u mne jedno jsou...Díky nic moc, snad se konečně, o prodlouženým víkendu, mrknu na jeden z těch příběhů :))
16.11.2017 - 17:40Amelie M.: Ahoj Am, děkuju moc, tak mne napadá, letní byt máš v lednici ? ;))
15.11.2017 - 21:34.. nádhera.. pro mne lahůdka se vším všudy.. čtení na mne působí tak konejšivě.. klidně.. ty nádherné obrazy.. léto mi tohle nabídnout nedokáže.. jsem asi sněhulák :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bleděmodrý svět... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hledání...
Předchozí dílo autora : Věčnost
