 13.11.2017 10 1640(28) 0 |
Snášel se popel
Chvílemi podobal se sněhu
Hladina beze břehů
i v bezvětří se chvěla
To někdo nebe rozťal
Hluboko v dřevě
spaly vosí matky
A slova doutnala
Doutnala
a nehořela
16.11.2017 - 09:21Yana: No, ono to s mojí náladou zas až tolik nekoresponduje. Občas mi ale z různých zážitků a útržků vyklíčí v hlavě takováhle reakce. Proč pořád někdo něco slibuje a nabízí, když tomu sám vlastně stejně nevěří?
16.11.2017 - 09:16Orionka: Koniáš, to snad ani ne :-) Ta hořící a doutnající slova měla spíš znamenat něco, o čem mluvím, ale sám tomu nevěřím. Díky za nakouknutí :-)
14.11.2017 - 22:12Hořící slova... to mi evokuje Koniáše :). Ale je krásná, ten sněhový popel je zajímavý obraz.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tragicko-patetická "báseň" o polopravdách : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podzimní
Předchozí dílo autora : Svobodná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [15], lk.firefox [14], Crystal [11], zlatesvetlo [9], Maureen [9], ZaZu [3], Tomáš Černý [3], Gimo73 [1], gaia333 [1]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
