Snášel se popel
Chvílemi podobal se sněhu
Hladina beze břehů
i v bezvětří se chvěla
To někdo nebe rozťal
Hluboko v dřevě
spaly vosí matky
A slova doutnala
Doutnala
a nehořela
16.11.2017 09:21
Yana: No, ono to s mojí náladou zas až tolik nekoresponduje. Občas mi ale z různých zážitků a útržků vyklíčí v hlavě takováhle reakce. Proč pořád někdo něco slibuje a nabízí, když tomu sám vlastně stejně nevěří?
16.11.2017 09:16
Orionka: Koniáš, to snad ani ne :-) Ta hořící a doutnající slova měla spíš znamenat něco, o čem mluvím, ale sám tomu nevěřím. Díky za nakouknutí :-)
14.11.2017 22:12
Hořící slova... to mi evokuje Koniáše :). Ale je krásná, ten sněhový popel je zajímavý obraz.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.