|
určeno k recitaci
|
Za devatero kopci, devatero kraji,
kaštanů pár lidé tamní znají.
Kaštanů či lesních studen
hlubokých jak žebrákova kapsa?
Kaštanů či lesních studen snad?
V nich utopit se dám vždy rád.
Z těchto rajských zahrad dám se k jihu,
přejdu kopec, přečtu knihu.
O místě, kde dva růžové břehy
skrze sladký smích a hlásky
vzbouzí v srdci mém plameny lásky.
Ona zem je pro mě tou,
ve které chci život žít,
nechat vyrůst lípu stoletou,
chovat kočku a psa,
každé ráno tvář Ti políbit.
Jednou to místo celé poznám a zmapuji,
však v tuto chvíli chci jen říct,
že Tě neskonale miluji.
kaštanů pár lidé tamní znají.
Kaštanů či lesních studen
hlubokých jak žebrákova kapsa?
Kaštanů či lesních studen snad?
V nich utopit se dám vždy rád.
Z těchto rajských zahrad dám se k jihu,
přejdu kopec, přečtu knihu.
O místě, kde dva růžové břehy
skrze sladký smích a hlásky
vzbouzí v srdci mém plameny lásky.
Ona zem je pro mě tou,
ve které chci život žít,
nechat vyrůst lípu stoletou,
chovat kočku a psa,
každé ráno tvář Ti políbit.
Jednou to místo celé poznám a zmapuji,
však v tuto chvíli chci jen říct,
že Tě neskonale miluji.
08.11.2017 18:01
Je to takové hodně sladké :D Ale při recitaci, zvláště při recitaci nějaké určité konkrétní osobě to může určitě krásně fungovat. A kouká tam pár hezkých momentů, které tu sladkost maličko narušují nebo uzemňují - "chovat kočku a psa" nebo i první dvojverší druhé sloky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.