|
|
Byla už blízko, já cítil chlad
a ve tmě nastalé slyšel jen
vzdálených křídel šum.
Naštěstí slunko začalo hřát.
Se srdcem na dlani nabízím vděk
a pár zbylých grošů.
Vícero za život, neumím dát.
a ve tmě nastalé slyšel jen
vzdálených křídel šum.
Naštěstí slunko začalo hřát.
Se srdcem na dlani nabízím vděk
a pár zbylých grošů.
Vícero za život, neumím dát.
ten šum křídel nevozuje vždy fakt zvláštní náladu a není povznášející, no kéž slunko ještě hodněkrát vysvitne, to ti přeju a ráda budu jeden paprsek, navěky...
milý žblabuňko.. jsem ráda za každý paprsek, který tě ještě zahřeje..
až mě zamrazilo.. pár slov a tolik v nich.....
až mě zamrazilo.. pár slov a tolik v nich.....
Zamila
Krátké, ale neskutečně plné. Tradičně smekám, mistře... Krása :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dáma v černém : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : A co já?
Předchozí dílo autora : Zaburácel hrom

