09.10.2017
5
1557 (18)
0
Prstem přejíždím
Po zaškrtaném vyznání
Na holčičích záchodech v prvním patře
Po naivitě
Co jsem do něj vepsala
Zklamání
Se kterým jsem ho začernila

Zamčená za láskou počmáranými dveřmi
Nebrečím, i když vím
Že sis jedno ani druhé nepřečetla
Ve mně

Sedím a zírám
Na černý flek
Co po nás zbyl
A někdo klepe
Je čas spláchnout
 11.10.2017 23:48
ŽblaBuňka: to je víc než jsem doufala, děkuju za komentář
 11.10.2017 23:46
Meluzina: Jo, je to tenhle typ... děkuju
 11.10.2017 21:47
je pravda, že nepřivede asi čtenáře do pocitů autora, jak řekla meluzína, ale všední mi ta forma nepřijde. Přijde mi to dobře zpracované a zajímavě podané. Líbí se mi.
 11.10.2017 13:44
přinejmenším zajímavé
 09.10.2017 19:06
Trochu mi v té básni chybí nadhled. Líbi se mi, že mluví o něčem, co každý zná, ale ta forma je příliš všední, nedovoluje mi spoluprožití. Je to spíš báseň, co umožní jít dál. Tak ať je líp.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.