Dávno už nejsem princ

Yana: vanovaso: taron: Tamir: Orionka: Mamka: Bemba: Amelie M.: Amadeo´´:

díky, dlužím vám to

taková poetická bilance, je v tom kus tvé moudrosti kterou miluju a navíc taky už dávno nejsem princezna, vlastně zapomněla jsem, princezna jsem nikdy nebyla :-)

Moc krásné vyznání, i když v životě není vše, jak bychom si přáli, stále jste spolu a jste jeden pro druhého oporou, je z ní cítit velká láska, ta pravá... trochu ti závidím, čím dále víc vnímám , co vše jsem ztratila, protože to nejspíš již nikdy nenaleznu...i proto, že jsem ztratila i společnou minulost , kterou nemám s kým sdílet, a myslím, že ty jsi opravdový princ dámy Tvého srdce ...

V první sloce chápu tak trochu bilanci uplynulého, říznutou mírným pesimismem. Vzhledem k předchozí tvé tvorbě se divím, kde se bere. Ale každý máme asi někdy splín a život se mu zašmodrchá. Když máš někoho, kdo to s tebou snáší, je snazší se s tím vyrovnat. Doufám, že to je jen přechodná jsoucna tíž.

Princové jsou na draka :)

Orionka: Jsoucna jsou zde úžasná - cítím filozofický rozměr, a to tu má málokdo :-)

A mě se líbí i ta druhá, první je možná poeticky zdařilejší, ale i o tom by se dalo diskutovat, ale je svým způsobem o ničem - druhá sloka udává jasný směr - je stručná, jasná, výstižná. Ty jsi tady se mnou, abychom společně snášeli obtíže a já ti slibuji, že se budu snažit ze všech sil.

Pro mě od tebe to nejkrásnější vyznání se sobě a celému světu.

Mám podobný názor, první sloka je výborná. Ve druhé mi trochu nesedí to jsoucno, ale tíž je dobrá.

Hezké. Děkuji

hezká báseň :) i když se mi taky myšlenkou trošku pere první a druhá sloka

První sloka se mi líbí, ale druhá s ní neladí myšlenkou ani formou. Obraty jako "jsoucna tíž" nebo rým "slíbiti/pro děti" na mě působí těžkopádně.