Když víte, že jistého člověka už nemůžete míti rád, ale jakmile ho znovu potkáte, tak spadnete do toho až po uši... A pak ta tvrdá rána, když znovu odchází... A každý už má svůj život.
 31.08.2017
2
1071 (4)
0
Po dlouhé době jsem zas potkala ho.
Myslela jsem, že je to za námi, kdežto on...
Po chvíli popadl moji tvář do dlaní a nesměle ji políbil.
Začala jsem se topit v jeho očích.
Zabořila jsem mu hlavu do prsou a doufala,
že si mého bolestného výrazu nevšimne.
Až moc dobře ve mně umí číst...
Bylo to jako útěk z reality, ale o to horší je pak návrat zpět.
A pak jen naděje, že ho znovu uvidím..
 31.08.2017 16:44
Amelie M.: Je to psáno s trochou nadsázky :) Ale i přes to děkuji.
 31.08.2017 12:50
tohle dopadne blbě :) ráda můžeš mít koho chceš, jen je někdy třeba zapojit trochu i rozum a pokud lásce nemůže být z nějakého důvodu přáno, přestat se sebetrýznit a najít si jinou řeku, do které vstoupíš..

jinak bych řekla, že báseň odpovídá tvému věku.. taky si na podobné pocity pamatuji :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.