Závidím

Závidím
Trávě, kterou jsi polámala
Vodě, co se ti nohou dotýkala
I písmenům v knize, co jsi zhltla.

Závidím
Větru, co nese tvoji vůni.
Závidím slunci, co tě sluní.
I všemu, co topí se v tvých tůních

S něhou rovnám stébla zlámaná
Ptám se, zda-li to tak mají i jiní
Ty představy, co nikdo nevidí
Pálí, voní, žijí
Závidí