Anglický sonet.
 14.03.2017
2
1130 (9)
0
Jestlipak si jednou vzpomeneme,
kam jsme šli a kým jsme kdysi byli?
Den se za dnem jako zajíc žene,
jako zajíc, který ztrácí síly.

Možná bychom radši zapomněli,
kdo ví - snad se tak už stalo.
Rozfoukané drobky v prachu cely
leckomu jsou přeci jenom málo.

Na stole se pole svíček vlní,
horký vosk se mísí s karamelem.
Zbylé zákusky jsou bez náplní
- zdravý duch je jenom v zdravém těle.

Na chvilku se rozsvítí, pak zhasne
a co nám bylo skryto, je teď jasné.
 28.06.2017 22:42
Není to špatné. :-) Klidně bych z ní udělala píseň. ;-)
 16.04.2017 15:07
 Zamila
Nej je poslední srofa. A propos máš tam překlep - karamelovej ;-) Nic moc forma a obsah, ale jinak dobrý :-D ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.