|
....
|
Môj domov
Vánok zľahka šelestí
v steblách trávy, v lístí...
Večer plný prelesti
šepká čosi o šťastí.
Večerná hviezda sa díva
spod záclonky z bielych pien.
V modrom šere obzor sníva,
v svoju náruč berie Zem.
Lupienok sa primkol k ruži.
Strom nečujne zastoná.
Sväté ticho náhle vzruší
hlas večerného zvona.
Zvoní na Anjel Pána.
Nebo sa k ľuďom skláňa.
Cez srdce vidím domov môj.
Slzy mi v tom márne bránia.
Anna Vodičková
Vánok zľahka šelestí
v steblách trávy, v lístí...
Večer plný prelesti
šepká čosi o šťastí.
Večerná hviezda sa díva
spod záclonky z bielych pien.
V modrom šere obzor sníva,
v svoju náruč berie Zem.
Lupienok sa primkol k ruži.
Strom nečujne zastoná.
Sväté ticho náhle vzruší
hlas večerného zvona.
Zvoní na Anjel Pána.
Nebo sa k ľuďom skláňa.
Cez srdce vidím domov môj.
Slzy mi v tom márne bránia.
Anna Vodičková
Ze sbírky: Slovensko - moja vlasť
10.03.2017 16:11
Zamila
Možná by si zasloužila ještě jednu strofu na závěr, zdá se mi lehce neukončená, ale možná je to jenom tím typem rýmů. Každopádně je pěkná, většinou tu básně ve slovenštině nestojí za moc, ale Ty většinou nezklameš ... /Myslím, že si můžeme tykat - viz Tvuj komentář u mé básně :-) /
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.