Noc

Temná, hluboká noc. Spící louka ponořena do ohlušujícího ticha. Jen lehký letní vánek, pohrávající si se stébly trávy, místy narušil mrtvolný klid noci. Jemným dotekem je dokázal pomalinku rozvlnit a s citlivou vášní milenců zajížděl stále hlouběji. Hřejivému mámení nedokázala odolat žádná nať. Jednu po druhé polibkem roztančil do slastného opojení, až se tělem i duší zcela odevzdaly cizímu návštěvníkovi. Nechaly se vést po jeho mužných vlnkách, prohýbaly se a samou rozkoší milostně zašuměly… Pak zmizel. Vše utichlo v dychtivé očekávání návratu.
Bdící Luna pozorovala stále se opakující akt. Namodralým světlem ozářila nevinnou pláň. Chránila ji před temnotou a dodávala jistotu i bezpečí. Stejně jako Matka, jenž hrdým úsměvem a peřinkou brání chladu narušit spokojený spánek milovného děťátka.

Vzduch nasákl harmonií, láskou a něčím dalším… Velmi děsivým!