 07.02.2017 2 1088(10) 0 |
Sám se svým stínem v místnosti,
v pokoji kde leží tělo,
to tělo chce ležet v blízkosti,
tam, kde dřív druhé bdělo.
Nevím, co se děje,
bojím se, že o tebe příjdu,
tvá tvář už se ani neusměje,
z temnoty více nevýjdu.
Čekám na ten den,
kdy zase rozjasní se nebe,
až znovu výjdu ven,
ty víš, že miluji jen tebe.
Co když ten den nepřijde?
Co když objeví se blesk a hrom?
Já budu stát uprostřed cesty,
věšíc lano na opuštěný strom.
v pokoji kde leží tělo,
to tělo chce ležet v blízkosti,
tam, kde dřív druhé bdělo.
Nevím, co se děje,
bojím se, že o tebe příjdu,
tvá tvář už se ani neusměje,
z temnoty více nevýjdu.
Čekám na ten den,
kdy zase rozjasní se nebe,
až znovu výjdu ven,
ty víš, že miluji jen tebe.
Co když ten den nepřijde?
Co když objeví se blesk a hrom?
Já budu stát uprostřed cesty,
věšíc lano na opuštěný strom.
11.02.2017 - 11:00Zamila
"Výjdu", to je jako co ? :-D Jinak bacha na rýmování stejných slovních druhů, bacha na rytmus a taky na přemíru klišé. Chce to ještě hodně práce ... Ale přečtu si další :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Strom : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Duše
Předchozí dílo autora : Dívko má
