04.01.2017
3
1464 (13)
0
Malá místnost, bílé stěny.
Člověk osamocen na téhle Zemi.
Proužek potu, těžce dýše
Poslední svá slova píše.
Lůžko bílé- leží sám.
Komu já svá slova dám?
Mizí sám a sám...
 01.03.2017 23:23
pěkné
 06.01.2017 10:08
Veľmi pekné a smutné. Ľudský život je taký
 05.01.2017 08:08
 Yasmin
Je to takové těžší téma, ale na začátek to vůbec není špatné, rytmicky to docela sedí. Co se týče interpunkce, všimla jsem si, že třetí řádek nekončí tečkou, tudíž by ani nemělo být na dalším řádku velké písmeno. Ale je to jen maličkost... Rýmy nejsou sice ničím výjimečné, ale trochu atmosféry se ti do básni myslím podařilo dostat. Jsem zvědavá na tvé další :-).

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.