 26.11.2016 6 1168(13) 0 |
Svítá
marně tápu v paměti
o čem jsem...
protože cítím
dotyk na tváři
vůni, jak mě mámí
pohled
jak mě spaluje
Ale ty
tu nejsi
A sen se rozplynul
jako tvoje siluleta na polštáři
a mně nezbyl než pocit
že jsi jen sen
marně tápu v paměti
o čem jsem...
protože cítím
dotyk na tváři
vůni, jak mě mámí
pohled
jak mě spaluje
Ale ty
tu nejsi
A sen se rozplynul
jako tvoje siluleta na polštáři
a mně nezbyl než pocit
že jsi jen sen
Ze sbírky: Noční obloha
28.11.2016 - 14:09Orionka: Tak se musim víc snažit, protože to není ani jedno z výše zmíněných :) a děkuji za komentář
28.11.2016 - 09:59To je smutný. Ale přesto z toho mám pocit, že tohle není trápení "na krev". Buď jenom odjela a zas se vrátí. Nebo je to o rozchodu, ale ne zas tak bolestném. Nebo je to celé jen fantazie. Nebo něco úplně jiného :).
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O nenaplněných snech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Srdcem
Předchozí dílo autora : O hvězdách
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Le Jerrr [18]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
