|
|
Svítá
marně tápu v paměti
o čem jsem...
protože cítím
dotyk na tváři
vůni, jak mě mámí
pohled
jak mě spaluje
Ale ty
tu nejsi
A sen se rozplynul
jako tvoje siluleta na polštáři
a mně nezbyl než pocit
že jsi jen sen
marně tápu v paměti
o čem jsem...
protože cítím
dotyk na tváři
vůni, jak mě mámí
pohled
jak mě spaluje
Ale ty
tu nejsi
A sen se rozplynul
jako tvoje siluleta na polštáři
a mně nezbyl než pocit
že jsi jen sen
Orionka: Tak se musim víc snažit, protože to není ani jedno z výše zmíněných :) a děkuji za komentář
To je smutný. Ale přesto z toho mám pocit, že tohle není trápení "na krev". Buď jenom odjela a zas se vrátí. Nebo je to o rozchodu, ale ne zas tak bolestném. Nebo je to celé jen fantazie. Nebo něco úplně jiného :).
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O nenaplněných snech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Srdcem
Předchozí dílo autora : O hvězdách
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.

