Bolest metaforická a bolest skutečná. Vzpomínky na to co mohlo být a dneska šitá 2cm hluboká rána až na píšťalu. "Lopata je silnější než meč"
přidáno 19.11.2016
hodnoceno 3
čteno 1118(11)
posláno 0
Člověk se cítí jak s průstřelem hlavy
a přitom si jenom odřel nohu
Vzpomínky
blednou
proud času je dravý
Ale on bude stejně spílat Bohu
tak jako nadával mu kdysi

A nejeden před ním
jen kvůli slovu
dnes smyslně utopen
Ze stromu visí.
přidáno 25.01.2024 - 11:18
gajda
Tuhle věc jsem nečetl, chystal jsem se na svatební cestu. Takže fajfku mám až teď. Pokouším se vcítit do člověka s průstřelem hlavy. To se dá přežít ne? Další je utopený, poslední oběšený... tedy, při poraněné noze jistě myšlenky na fatální zranění pomáhají. Mohlo to dopadnout hůř. Sněť, otrava krve. Týdny v horečkách, převoz na fakultku, výpadek elektřiny, požár nemocnice, tisíce uhořelých pacientů, povstání a válka, tanky v ulicích, tanky na nádraží, tanky na tancích a pod jejich pásy rozdrcené stehenní svaly, lopaty, meče. Žaludeční křeče.

... teď mě napadá, co tam dělá ten přeslazený nadpis?
přidáno 20.11.2016 - 23:10
kvalitní, archaické, tvoje
přidáno 19.11.2016 - 20:00
Zamila
To je ale krásný, hluboký a chytrý ... Jako Ty ;-) :-) Tak nesmutni. Zas píšeš jako mistr :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Malinovka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Proud
Předchozí dílo autora : Beatrice

» narozeniny
SAM A EL [13], Pavel Zikmund [10]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming