Hranice

Když hodiny a dny slijí se v jedno,
gumuji hranici dobra a zla
a bosá tančím na střepech snů

Na plátno naděje temnotou maluji
odlesk světla ve vlastních očích,
obraz hnusu a hniloby

Až poslední odejde, sfouknu mu svíčku,
voskem zpečetím poslední výkřik,
vytrhám zbylé perutě dobra
a po pražcích přeskáču na druhý břeh,
potřást si rukou se starou známou