Vojta a Markéta

Sedíme na koleji,
ona jako vždy, otevře láhev červeného
a čeká na svou chvíli.
Pak přichází na scénu
rytíř Vojta.
A v ruce drží vývrtku,
tak však není k otevření vína.
Ale teď už dost....
Pojď si se mnou hrát, povídá najednou Vojta.
.... je tak nadrženej, jako voják co se vrátil
z dvouleté mise v Afghánistánu.
Chci Tě Markéto, vykřikl hlasitě.
Ale ona jen potichu usnula v náručí svého motýlka.
.... to je její broučánek.
takže.
pro dnes.
na lásku dnes nedojde.
................................. promiň.