Arytmus je v te(m)pu mýho srdce. Musela ven.
přidáno 24.09.2016
hodnoceno 5
čteno 1575(18)
posláno 0
Trhám se a propadám
při litanii tvýho dechu
pod nehtama hlínu
a stébla pálí snaha

před hurikánem hrubejch slov
radši sklánim hlavu
stigmata mi krvácej
a klečim tady nahá

Už nemám žádnou hrdost
jsem pokora a slzy
špínou z dlaní zahladim
tvý prázdno na polštáři

pomodlim se ke tvejm slibům
a uctim tvoje kdyby

(jsem loutka s nitkama
tahanýma z vlastních vlasů
oběsim se na tvý svatozáři)

Z mejch rukávů padaj omluvy
rychlostí zvuku
každýmu křivýmu slovu
nastavim tvář

každý tvý nevěře
políbim
ruku

hadovi
uvěřim


já jsem
ten
lhář
přidáno 08.08.2018 - 15:41
Pokud jde o realitu,pak tě zloduch učí sebeúctě.
Pokud jde o realitu,pak ti učení moc nejde.
Pokud se nenaučíš sebeúctě nyní,příští učitel bude horší.Důvod ? Tohle si nezasloužíš.Jinak báseň je podmanivá hloubkou bolesti, rezignací.Hodně Lásky
přidáno 08.07.2017 - 00:20
tak to psala velká bolest...... hodně zajímavá
přidáno 22.11.2016 - 13:03
tak moc ti rozumím až z toho mrazí... člověku někdy trvá příliš dlouho než konečně pochopí
přidáno 06.10.2016 - 20:29
zaujalo
přidáno 04.10.2016 - 11:45
Musím se přiznat, že ji čtu už poněkolikáté. Ale nějak jsem doteď neměl na to cokoli k ní napsat. Až mě děsí, jak tomu rozumím. Každopádně si ji budu dlouho pamatovat...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ubohá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Splynu
Předchozí dílo autora : Oranžová

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming