Ubohá

Trhám se a propadám
při litanii tvýho dechu
pod nehtama hlínu
a stébla pálí snaha

před hurikánem hrubejch slov
radši sklánim hlavu
stigmata mi krvácej
a klečim tady nahá

Už nemám žádnou hrdost
jsem pokora a slzy
špínou z dlaní zahladim
tvý prázdno na polštáři

pomodlim se ke tvejm slibům
a uctim tvoje kdyby

(jsem loutka s nitkama
tahanýma z vlastních vlasů
oběsim se na tvý svatozáři)

Z mejch rukávů padaj omluvy
rychlostí zvuku
každýmu křivýmu slovu
nastavim tvář

každý tvý nevěře
políbim
ruku

hadovi
uvěřim

já jsem
ten
lhář