|
|
ptám se svého stínu
kdo naposled tě líbat směl
kdo topil tě ve vínu
a pak na tebe zapomněl
kdo do tvých půlnočních nářků
ukryl ticho bolestí
podepsané pod přetvářku
když dotýkáš se pelestí
ptám se svého stínu
proč jen na chvíli jsi byla má
proč popírám svou vinu
tak blízko ač tak vzdálená
kdo naposled tě líbat směl
kdo topil tě ve vínu
a pak na tebe zapomněl
kdo do tvých půlnočních nářků
ukryl ticho bolestí
podepsané pod přetvářku
když dotýkáš se pelestí
ptám se svého stínu
proč jen na chvíli jsi byla má
proč popírám svou vinu
tak blízko ač tak vzdálená
neptej ty se svého stínu, on nic nepoví, i když bývá svědkem mnohých činů, pomlouvat ho nebaví
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ptám se svého stínu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Já korzár
Předchozí dílo autora : Bezesná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mlsna [16], WerushkaMerglova [15], equin [15], Hloubal [11]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

