ptám se svého stínu
kdo naposled tě líbat směl
kdo topil tě ve vínu
a pak na tebe zapomněl
kdo do tvých půlnočních nářků
ukryl ticho bolestí
podepsané pod přetvářku
když dotýkáš se pelestí
ptám se svého stínu
proč jen na chvíli jsi byla má
proč popírám svou vinu
tak blízko ač tak vzdálená
kdo naposled tě líbat směl
kdo topil tě ve vínu
a pak na tebe zapomněl
kdo do tvých půlnočních nářků
ukryl ticho bolestí
podepsané pod přetvářku
když dotýkáš se pelestí
ptám se svého stínu
proč jen na chvíli jsi byla má
proč popírám svou vinu
tak blízko ač tak vzdálená
Ze sbírek: Střípky III., Sto střípků
05.09.2016 23:04
neptej ty se svého stínu, on nic nepoví, i když bývá svědkem mnohých činů, pomlouvat ho nebaví
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.