|
Taková úvaha o těch, co si v klidu "padají"... Trochu z toho mrazí v zádech ... Kde berou ten "klid" jménem lhostejnost, díky které na ničem a nikom nezáleží? :-(
|
* Pád do propasti *
Padá kámen na kámen
Tříští se ticho
v tisíce tich
a prázdno z nich
servává pouhý
prachsprostý .....
... úsvit ...
Nad propastí svržen stín
pohřbíván jen prach
a dál už nic!
Ze sbírky: Návrat (2016)
11.05.2016 20:30
A42: Byl to tak trochu záměr, ale trochu tedy objasním... Zabloudila jsem v úvahách k tomu, jaké to vlastně je, když člověk jde po věcech, na kterých mu ve skutečnosti nezáleží... Co tím získá? A co mu nakonec zbude, když to pomine? Má vůbec co pohřbívat?
Děkuji za komentář. Nejspíš doplním anotaci...
Děkuji za komentář. Nejspíš doplním anotaci...
11.05.2016 17:42
ježek: Ano, je to takový oxymóron - ale zcela záměrný. Má to přenesený význam. ;-)
Děkuji za zastávku a za komentář. :-)
Děkuji za zastávku a za komentář. :-)
11.05.2016 17:35
S tím tichem... Když padá kámen na kámen, asi to vyvolá nějaké zvuky a ty jsou ticho... ;-)
Dá se padat na dno v klidu? Nevím...
Dá se padat na dno v klidu? Nevím...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.