 02.04.2016 1 1497(17) 0 |
Les.
Cesta,
po které
nikdy nikdo,
po které jen hmyz,
po které nic než stín.
A na ní domy:
domy smutku.
A v nich jen
jeho
tma.
Cesta,
po které
nikdy nikdo,
po které jen hmyz,
po které nic než stín.
A na ní domy:
domy smutku.
A v nich jen
jeho
tma.
06.04.2016 - 17:35
Les : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Egoistická filozofie
Předchozí dílo autora : Chodím světem slepá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
