|
|
Probudit se a otevřít oči není nic neobvyklého.
Jenže spatřit vznášející se jiskru jemnosti a štěstí
je vskutku vzrušující zkušenost.
Mozek nedokázal vstřebat poznatky šíleného.
Hlava, tělo, křídla obrovská jako nebe
a oslňující zář zesilovala bezmocnost.
Jemná zvučnost hlasu
linula se v uších jako pohlazení.
Věřte mi, nad takový zážitek
opravdu není.
Je to sen či realita?
Vědomí si postupně provrtává
cestu na povrch světa.
Promnout oči nestačí.
Tlak bláznovství donutí slzy k pláči.
Kousnutí do jazyka
probudí i spící měsíc.
Nikde nic.
Snad jen hřející teplo a klid.
Co je víc?
Jenže spatřit vznášející se jiskru jemnosti a štěstí
je vskutku vzrušující zkušenost.
Mozek nedokázal vstřebat poznatky šíleného.
Hlava, tělo, křídla obrovská jako nebe
a oslňující zář zesilovala bezmocnost.
Jemná zvučnost hlasu
linula se v uších jako pohlazení.
Věřte mi, nad takový zážitek
opravdu není.
Je to sen či realita?
Vědomí si postupně provrtává
cestu na povrch světa.
Promnout oči nestačí.
Tlak bláznovství donutí slzy k pláči.
Kousnutí do jazyka
probudí i spící měsíc.
Nikde nic.
Snad jen hřející teplo a klid.
Co je víc?
Nemám z toho valný celkový dojem, ačkoliv pointa je sympatická, na můj vkus se trochu táhne a po cestě toho nenacházím mnoho zajímavého.
Jedno dvouverší je však skvělé, a to:
Kousnutí do jazyka
probudí i spící měsíc. - je v tom nápad, hra i pravda, a to mám v poezii rád.
Klidný den. S.
Jedno dvouverší je však skvělé, a to:
Kousnutí do jazyka
probudí i spící měsíc. - je v tom nápad, hra i pravda, a to mám v poezii rád.
Klidný den. S.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Křídla Anděla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na nejvyšší úrovni
Předchozí dílo autora : Hurikán
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Diog [6]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

