Křídla Anděla

Probudit se a otevřít oči není nic neobvyklého.

Jenže spatřit vznášející se jiskru jemnosti a štěstí
je vskutku vzrušující zkušenost.

Mozek nedokázal vstřebat poznatky šíleného.

Hlava, tělo, křídla obrovská jako nebe
a oslňující zář zesilovala bezmocnost.

Jemná zvučnost hlasu
linula se v uších jako pohlazení.

Věřte mi, nad takový zážitek
opravdu není.

Je to sen či realita?
Vědomí si postupně provrtává
cestu na povrch světa.

Promnout oči nestačí.
Tlak bláznovství donutí slzy k pláči.

Kousnutí do jazyka
probudí i spící měsíc.

Nikde nic.

Snad jen hřející teplo a klid.

Co je víc?