|
|
Jen další křik, jen další hádka,
pomalu se navléká vztahu oprátka.
Slzy již necítím,
už mě to nebolí,
že v téhle té rodině jsme všichni prakticky živoucí mrtvoly.
Jen tu tak ležím a duševně krvácím.
mé srdce je na kusy,
jež záměrně poztrácím.
Nač jsou city,
když mě bolí...
Každý den je jak na bitevním poli.
Neberou ohledy,
pořád jen křičí,
já a můj bratr žijeme ve světě,
kde nás vlastní rodiče ničí!
pomalu se navléká vztahu oprátka.
Slzy již necítím,
už mě to nebolí,
že v téhle té rodině jsme všichni prakticky živoucí mrtvoly.
Jen tu tak ležím a duševně krvácím.
mé srdce je na kusy,
jež záměrně poztrácím.
Nač jsou city,
když mě bolí...
Každý den je jak na bitevním poli.
Neberou ohledy,
pořád jen křičí,
já a můj bratr žijeme ve světě,
kde nás vlastní rodiče ničí!
Rozvod : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lapená slza
Předchozí dílo autora : Odraz v zrcadle
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lorraine [18], Sari [18], Pejda3 [18], bea.mai [18], Pišák [18], Laura Eleonora [18], CassiusRomarius [14], Sucháč [13], slunceblunce [10]» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))

