Ester

tancuje
občas i mimo vlastní hlavu
slova a knoflíky
hrnky a děti
a hlavně lidi
schovává do kapes
protože to je to kam patří
protože je má ráda
protože je krasohloupá

hledá dveře
do světů a časů
ze dřeva i slov
a její oči jsou nejkrásnější tím
co vidí
za každý zázrak malá jiskra
a pomalu se mění v hvězdy
a maličcí kosmonauti
se spálí na popel
u jejích řas

směje mě a směje sebe
až cinká
bloumá a pláče
pláče protože je krasohloupá

její záda
píšou na mé prsty
že mě má ráda
a ať ani nezkoušim
vylejzat z kapsy

nebudu.