|
Jedna s (pro mě trochu netradiční) formou. Snad to někomu půjde přes jazyk stejně snadno jako mě.
|
Všechno cos' chtěl, po čem toužils a nikdy nedostal
všech věcí živých - mezi nebem, zemí - nebo bez tepu
plahočím dál se životem sám, s jizvou na duši a poslepu
času navzdory, navzdory věku, odešlo slunce, sníh roztál
a srdce lidí navždy opustil smích.
Pustinou na troud vyprahlou, zemí tak suše pustou
plahočím dál se sám, na očích s nezdolnou krustou.
Kam dojdu až, než zase uvidím, že je vidět Co
a že má svět něco ještě k vidění - pro mé oči
dvě studny smutku, co pořád jen nahoru se točí
hledají útěchu na nebi, kdo ví proč…
všech věcí živých - mezi nebem, zemí - nebo bez tepu
plahočím dál se životem sám, s jizvou na duši a poslepu
času navzdory, navzdory věku, odešlo slunce, sníh roztál
a srdce lidí navždy opustil smích.
Pustinou na troud vyprahlou, zemí tak suše pustou
plahočím dál se sám, na očích s nezdolnou krustou.
Kam dojdu až, než zase uvidím, že je vidět Co
a že má svět něco ještě k vidění - pro mé oči
dvě studny smutku, co pořád jen nahoru se točí
hledají útěchu na nebi, kdo ví proč…
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.