|
Ze sbírky: "Uvadlá květena"
|
Slečna Neznámá
Dvě kočky chlupaté,
sotva se pohybují,
pohledy Neznámé,
upřeně je pozorují.
Zahalená do tmy,
jako tahle noc,
měsíc září a já volám,
o pomoc.
Neznámá mě
uhranula,
hluboký cit
probudila.
Je jako anděl,
oblečený v černém,
uvíznuvše navždy
v srdci mém.
Chtěl bych ji políbit
a obejmout,
ona jen: „Pšš,
jinak kočky odběhnou.“
Unaven a zmatený,
domů se vracím,
ve vlastních citech,
trpce se ztrácím.
Dvě kočky chlupaté,
sotva se pohybují,
pohledy Neznámé,
upřeně je pozorují.
Zahalená do tmy,
jako tahle noc,
měsíc září a já volám,
o pomoc.
Neznámá mě
uhranula,
hluboký cit
probudila.
Je jako anděl,
oblečený v černém,
uvíznuvše navždy
v srdci mém.
Chtěl bych ji políbit
a obejmout,
ona jen: „Pšš,
jinak kočky odběhnou.“
Unaven a zmatený,
domů se vracím,
ve vlastních citech,
trpce se ztrácím.
Poslední báseň z této sbírky... tahle je, řekl bych... v podstatě, tohle se stalo... nic jsem nevymýšlel a bylo mi jedno, že poslední sloka je naprosto klišé největšího kalibru...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slečna Neznámá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Muka
Předchozí dílo autora : Tělo bez Duše

