Když už nám pomalu končí ten podzim, tak si taky napíšu jednu tématickou.
 13.11.2015
6
1739 (13)
0
V mlhách podzimních,
v tom depresivním oparu,
zas není slyšet smích,
zas všechno je postaru.

Na spadaném listí,
v barvách žluté a rudé,
na rtech se starou písní,
lehko mi napořád bude.

S ranním mrazíkem,
chladné slunce vychází,
s končícím podzimem,
duše má odchází.
 10.11.2022 00:41
Líbí se mi.
 20.12.2019 11:12
První sloka je skvělá a sama o sobě by možná vynikla nejlépe. Jinak souhlas s Turnerem i Zamilou.
 30.11.2015 14:13
 Zamila
Vcelku kvalitní, jen bacha na počet slabik někde. Ale talent tam je :-)
 21.11.2015 17:59
Letos byl neobyčejně krásný podzim, ale Zima je neúprosná a její sluha Mrazík bezohledně žíhá těla jednoletek..
Každopádně stromy nedostane - jen setřepou své fotočlánky a uzavřou se do sebe. :-)
 19.11.2015 02:02
Jiří Turner: Děkuji za pochvalu i za rady. Že to poslední není rým jsem tak nějak věděl, jen mě nic lepšího nenapadlo.
Nicméně ty rytmické neshody asi nepoznám. Zkusím se na to příště zaměřit.
 13.11.2015 17:47
Taková milá podzimní básnička. Dovolím si jen několik osobních "technických"
Když už nějaké rýmové schéma zvoláš, je dobré ho dodržet ,mrazíkem/podzimem není kloudný rým
jsou tam i drobné rytmické neshody, které jsou zbytečné, např. v posledním verši chybí (poslechově i fakticky) slabika. Stačí místo "má" dát "moje"

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.