Pravda

1
Ležím v posteli, zdá se mi krásnej sen
Rázem táhne mě něco z té postele ven
Není to živá bytost, je to něco nadpřirozené
Něco, co neumím vysvětlit, ale opakuje se to pokaždé
Každou noc to samé, takže jsem si zvykl
Že ten tvor do mě zase vnikl
Sedím s papírem a tužkou za svým psacím stolem
Moje stíny šeptají mi ať to dokončím, říkaji "honem"
Já píšu, co mi síly stačí, v očích slzy, v rukou křeče
A pomalu, ale jistě jako voda ten čas teče
Vím, že jednou ten text bude hotový
Pak zase zhasnou ty světla v mém pokoji
Cítím, že blížím se ke konci
A já zas ulehnu do postele na zbytek noci


Ref.:
Než umřu, pravdu řeknu vám
Nechci už další klam
Nechci vám lhát
Na vaší nevědomosti se hrát
Nepotřebuju si s vámi hrát
Další blbosti do hlavy vám cpát
Nebudu dál na hlavu vám srát
Pravda je ta cesta
Zároveň i zátěžová vesta
Dává sílu i táhne dolů
Ale všechnu špínu smete že stolu


2
Poslouchám ten hlas, co ukáže mi cestu
Ten hlas, co každou noc táhne mě ke dnů
Vím, že pokaždé udělá mi novou jizvu
Já však ty jizvy počítám, beru to jako vyzvu
Kolikrát to ještě vydržím než padnu
Kolikrát ještě po těch ranách vstanu
Přísahám, že dokud zbude mi aspoň trochu síly
Tak kvůli vám uběhnu další míli
Ano, slyšíš správně, všechno dělám kvůli vám
Obětuju všechno, klidně zůstanu sám
Musím vám sdělit tu pravdu
I kdybych měl mít za to hlavu sňatu
Vím, že pravda někdy není příjemná a bolí
Ale pravý bojovník se pravdy nebojí


Ref.:
Než umřu, pravdu řeknu vám
Nechci už další klam
Nechci vám lhát
Na vaší nevědomosti se hrát
Nepotřebuju si s vámi hrát
Další blbosti do hlavy vám cpát
Nebudu dál na hlavu vám srát
Pravda je ta cesta
Zároveň i zátěžová vesta
Dává sílu i táhne dolů
Ale všechnu špínu smete že stolu