|
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo. (americké přísloví)
 17.04.2008 4 1397(13) 0 |
Jsi daleko a beze mě,
jsi sám.
Myslím na tebe...
vzpomínám.
Jsi světlem mých dnů,
má jitřenka.
S procitnutím má první
myšlenka.
Přes den myslím na tebe,
a nevnímám.
Mé srdce prahne po lásce...,
naříkám.
Když usínám chci být s tebou,
a objímám
tvé paže, hruď a sním...
jak krásně usínám.
Vrať se brzy...
a nezapomeň,
že já píši tuhle...
srdceryvnou báseň.
jsi sám.
Myslím na tebe...
vzpomínám.
Jsi světlem mých dnů,
má jitřenka.
S procitnutím má první
myšlenka.
Přes den myslím na tebe,
a nevnímám.
Mé srdce prahne po lásce...,
naříkám.
Když usínám chci být s tebou,
a objímám
tvé paže, hruď a sním...
jak krásně usínám.
Vrať se brzy...
a nezapomeň,
že já píši tuhle...
srdceryvnou báseň.
17.04.2008 - 22:59místy mi tam nesedí rytmus,ale vcelku to není špatný..a jak už bylo řečeno,žádný učený z nebe nespad...
17.04.2008 - 22:56první publikovaná báseň? opravdu celkem jde :) jenom rým: nevnímám-volám není uplně ono... :-)
17.04.2008 - 22:52Ano... Ztotožňuju se se Strakatým psem :) A btw máš tam jistřenka ;)... A to myslím na tebe - vzpomínám... Zní trochu jako posmrtné "Vzpomínáme" ;)... Tak pozor na to... Každopádně prvotina dobrá a nikdo se nevypracuje na špičkového básníka přes noc (někteří z nás - třeba já nikdy viď ;))
17.04.2008 - 22:50Na první publikovanou báseň docela dobrý, jen se vyvaruj těch oprýskaných rýmů typu "sám x vzpomínám" atd. :-)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zatoulané myšlenky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mlha je zrádná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
