|
Zde nejde zdaleka o formu. Zajímá mě i Váš názor na problematiku. Díky.
 22.06.2015 8 876(13) 0 |
Smutné děvčátko
na zemi ležící,
poskvrněné, zahanbené a nevěřící
křičelo do hlubin země, k matce,
však marně
nic se nestalo.
Lidé zabraní do displejů světélek
přehlíželi svět,
a tak tam děvčátko leželo
dalších tisíc let.
na zemi ležící,
poskvrněné, zahanbené a nevěřící
křičelo do hlubin země, k matce,
však marně
nic se nestalo.
Lidé zabraní do displejů světélek
přehlíželi svět,
a tak tam děvčátko leželo
dalších tisíc let.
22.06.2015 - 18:07vanovaso: Díky za názor a zastavení. Nechci ignorovat vývoj stejně tak nechci, aby byl ignorovaný samotný člověk. Dle mého jsme masou víc než kdykoliv jindy... Rád se vracím k Thoreau(ovi)...
22.06.2015 - 18:04Amelie M.: Děkuji za vyjádření. A neděsí tě to? Když vidíš např. v metru, tramvaji, autobuse, lese - všude jak se lidé dívají do telefonu (tabletu) a hrají si tam nějakou obskurní hru? Nevnímají okolí. Nevnímají skoro nic. Vždycky mě u toho napadá, že člověk degradoval... jen snad ještě víc hloupější.
22.06.2015 - 16:03Napsal jsi krátkou metaforickou báseň, tudíž je těžké se vyjadřovat k problematice, která je nadhozena v jednom verši. To, co v té básni je, se mi líbí. Chceš-li názor k problematice, napiš esej. :)
22.06.2015 - 15:17Těžko říct,nikdy už se do společnosti prvobytně pospolné nevrátíme, každá doba má své, i technický vývoj,nelze ho ignorovat...ale zůstat sám za sebe v každé situaci...
22.06.2015 - 13:44k tomu není v podstatě co dodat, prostě to tak je.. virtuální svět více či méně pohlcuje už téměř každého.. až zemře generace našich babiček a možná ještě rodičů, odpadne jen slovo "téměř".. je na každém, nakolik má otevřené oči a nakolik chce reálně žít
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Věk Displejů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Promlouvá mnou
Předchozí dílo autora : Něco mi uniká a já unikám
