|
|
Zády o zeď rozpálenou poledním sluncem,
na střeše dost vysoké, aby viděla konec světa,
vsedě s pohledem do mraků, mám chuť skočit.
Křídel strach, že začnu létat mi nedovolí.
Tak dál sedím a přemítám o tom, co mám,
o tom co jsem dal, o tom co jsem neviděl,
otázky tlučou mocnou příbojovou vlnou,
která nemá odpovědi a mučí, jen mučí.
Tu stín mocný a černý jak hejno havranů,
pozve poslední den do světa oblaků,
na roztažených rukách vidím peří budoucnosti,
mávám a letím světlu vstříc.
na střeše dost vysoké, aby viděla konec světa,
vsedě s pohledem do mraků, mám chuť skočit.
Křídel strach, že začnu létat mi nedovolí.
Tak dál sedím a přemítám o tom, co mám,
o tom co jsem dal, o tom co jsem neviděl,
otázky tlučou mocnou příbojovou vlnou,
která nemá odpovědi a mučí, jen mučí.
Tu stín mocný a černý jak hejno havranů,
pozve poslední den do světa oblaků,
na roztažených rukách vidím peří budoucnosti,
mávám a letím světlu vstříc.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vždyť život je tak krásný : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jsi slunečnice
Předchozí dílo autora : Můžeš mě svést
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
timelady řekla o Jsoucno :(Slunce, co svítí na opačnou stranu. Bez něj by byl můj život až moc růžovej))

