19.03.2015
11
1531 (19)
0
Stále bolest minulosti cítí,
neví, jak zbavit se jí má,
svůj den provoní kvítím,
žal však vkrádá se do citů sám.

Vždy v nečekanou chvíli
pochybnost v mysli vstane,
pokaždé je v novém, sílí,
už nikdy nepomine?

Není si jista svou volbou,
asi zestárnout s ním nechce,
odpuštění stává se jen touhou,
víru svou ztrácí, dostává lekce.
 29.03.2015 23:48
Zamila: dekuji za navstevu a komentar. :-)
 24.03.2015 22:17
 Zamila
Rytmicky to bohužel hodně skřípe, na mě je tam i hodně klišé ... Ke stránce osobní ? Ať se vše spraví ! :-)
 24.03.2015 21:15
Olivka: A já myslel, že už se to urovnalo...:-(
 20.03.2015 12:10
oslov radek: to mě těší. Děkuji :-)
 20.03.2015 10:05
líbí
 20.03.2015 07:59
koiška: Děkuji :-)
 20.03.2015 07:58
Ignácius J. Reilly: Děkuji. Ano, hledá :-)
 19.03.2015 23:18
Pravdivá, ze života a moc hezká.
 19.03.2015 21:56
neztratí se, cítím jak hledá ... pěkné ;)
 19.03.2015 18:52
Marnerin: Děkuji, těší mě, že se líbí. :-) Hezký večer přeji!
 19.03.2015 18:49
Je krásná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.