V trýznivých úvahách
často se utápím,
že jednou z Múzy mé
zbude jen smutný stín.
Je to on, život sám,
kdo rychle rozptýlí
všechny mé obavy
jak noční motýly.
Vždycky mě přesvědčí,
že mi dá ještě
spoustu práce,
než zvládnu vyčerpat
zásobu životní
inspirace.
často se utápím,
že jednou z Múzy mé
zbude jen smutný stín.
Je to on, život sám,
kdo rychle rozptýlí
všechny mé obavy
jak noční motýly.
Vždycky mě přesvědčí,
že mi dá ještě
spoustu práce,
než zvládnu vyčerpat
zásobu životní
inspirace.
Ze sbírky: Duše píše... básně
13.02.2015 12:37
j.f.julián
ano, cítím to stejně a to mám daleko užší rozptyl témat...
11.02.2015 00:35
Zamila
Pěkná poezie, typicky Tvá :-) Sedí forma i myšlenka.
07.02.2015 15:23
vanovaso: Díky, já už taky nebojím. Právě to jsem při psaní této básničky pochopila. Dá se psát úplně o všem, o každé věci, zkušenosti, čemkoli. A třeba i na víc způsobů, z různých pohledů. Prostě úchvatné :) Ten život je boží inspirátor :D
07.02.2015 15:16
tak o to se tedy nebojím, už jsem nad tím i přemýšlela, kde bereš tolik inspirace a to doslova denně... trýzníš se pěkně, ale úplně zbytečně...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.