19.01.2015
23
Po bílých vlnách dál,
tam kde se pojí s mraky,
klenbami vzdušných katedrál,
jen těsně pod oblaky.
Jak jižních moří král
bych sedlal čínské draky.

Kdo by se výšek bál
a cestoval jen vlaky,
když obzor se blízký zdál
a lodě na něm taky?
Co dnes bych za to dal,
žít sen, však nevím jaký.

Kdo by dnes se mnou stál
a pozoroval straky,
šera se nenadál
a přes hřbet křivolaký,
vedle mne kráčel dál
vstříc vlnám pod oblaky?
 21.01.2015 08:43
bludička: Děkuji
 20.01.2015 18:14
Nemám slov... Krásná!
 20.01.2015 06:13
Orionka: Děkuji, těší mne, že se ti libí
 19.01.2015 22:49
Formálně vymazlená básnička, dovedená až k dokonalosti.
 19.01.2015 22:27
Severak: Je to tak, alespoň ve snu
 19.01.2015 22:26
gabkin: Děkuji
 19.01.2015 22:26
Zamila: Děkuji moc
 19.01.2015 21:41
 Zamila
Ježiš, ta je krásná ... Přesně můj styl, jen místo cukru voda :-) Ty víš moc dobře, že tahle poezie je mi nejbližší, tohle fakt obdivuji. Skvěle zní, krásné vypadá jen tak napsaná - a hned by ji měl někdo vydat. Je těžce profesionální. Máš můj obdiv ...
 19.01.2015 21:29
Odvěká touha létat.
 19.01.2015 20:26
kouzelné
 19.01.2015 14:26
vanovaso: Děkuji za komentář. Je naprosto v pořádku, že komentuješ tak, jak to cítíš. Nechci vůbec zastírat, že straky jsou tam proto, že se rýmují. Kdyby se rýmovaly sojky, byly by tam. Rád pozoruji ty i ty, ale i kdyby se rýmovali orli, které běžně nepozoruji, byly by stejně jako straky jenom synonymem.
 19.01.2015 14:19
také mi přijde naděje spíše schovaná, spíše cítím smutek z toho nedosněného snu a k tomu ještě pocit osamocení, ale možná se mýlím... ten pocit však znám... líbí se mi , i když třeba straky se mi tam nehodí, ale začínám si zvykat na nový systém komentářů tady, a tak píšu i já , jak to cítím...
 19.01.2015 13:54
 Timothy A. Postovit
Yana: Nemůžu nesouhlasit.)
 19.01.2015 13:53
Timothy A. Postovit: Hm, vyvolává u mě báseň podobné pocity jako u tebe, jen ta naděje je tam hodně schovaná :-)
 19.01.2015 13:49
 Timothy A. Postovit
Yana: Jiří Turner: Tak už je mi to jasné. Sny o snech, to mě nenapadlo a asi je to mým věkem. I když bych rád podotkl, že mně osobně báseň ani pocit omlácenosti ani pocit nějaké časové tísně nenavozuje. Je jemná, zasněná a plná naděje. A to je hlavní.)
 19.01.2015 13:46
Yana: Ani nevím, jak na takový komentář odpovědět. Kdybys mi ho řekla osobně, uviděla bys, že se rdím. Děkuji.
 19.01.2015 13:43
Líbí se mi takové melancholické básně i když se dělám že jsem nad věcí, čtu ji opakovaně a není v ní místo které mi nezní, není v ní verš, který by mi nepřišel na svém místě a líbí se mi i rýmování, takové dílo u mě není hodno kritiky
 19.01.2015 13:41
Timothy A. Postovit: Yana: Je to tak, sny o snech přichází asi tak nějak s časem :)
 19.01.2015 13:37
Timothy A. Postovit: myslím že tomu nerozumíš proto, že tvé sny mají dost času na splňování, kdežto náš čas už tak dlouhý není a to si myslím že je vyjádřeno v druhé části, tedy v poslední sloce, jsme tím životem už trochu omlácenější než ty
 19.01.2015 13:37
Ani já to asi neumím dobře vysvětlit, celá ta básnička je jakýsi sen propojený s jakýmisi emocemi. Těší mne, že se ti líbí.
 19.01.2015 13:33
 Timothy A. Postovit
Nádherná opravdová poesie s velkým P, na můj vkus. Jediné čemu moc nerozumím je fakt, že jste podle mě v básni dost podrobně popsal specifika toho snu a pak najednou píšete, že vlastně nevíte jaký je.. ale to je spíš můj dotaz. Vytknout se tomu nic nedá, protože je to nádhera!)
 19.01.2015 12:56
Lenča: Děkuji
 19.01.2015 12:54
Krásné :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.