18.01.2015
5
1218 (14)
0
S modřinami v duši
plácám se po zemi
studené mrtvé zlé
a dýchám zatuchlý
těžký vzduch
páchnoucí po zradě
a nepochopení.

Plazím se jak vrána
bez noh a zobáčkem
žďobu seschlé šípky
mezi chuchvalci keřů
zahalených vlastním
splínem plným
zoufalých trnů.

Vidím se z dálky tak
dávno jinou s hlavou
vztyčenou ku nebi
kde z očí tryská jed
a smích pln krutosti
ničí nové vrány

nové i bývalé

labutě smrti.
 23.01.2015 15:59
Zamila: Milá, každičký detail, na který jsi upozornila, je tam schválně a jsem ráda, že vzbuzuje tvůj ohlas.
"Bez noh" - mám dokonce kurzívou vyznačené)) použito proto, že mi do celého textu lépe toto vyznění sedne. Básním se nekladou meze.
"dávno jinou s hlavou" - zkus si tam dosadit (někam) interpunkci, kterou ZÁMĚRNĚ nepíšu))
"žďobat" - navozuje to atmosféru celé básně. Pocházím z vesnice a tyto výrazy jsou mi více než milé)
Snad jsem alespoň trochu otevřela své nitro, ačkoliv to velmi nerada dělám. Dobrý básník se k básním nevyjadřuje)
 23.01.2015 10:33
Yanu na tebe!
 23.01.2015 10:27
 Zamila
"Vrány a labutě smrti", to je fajn. Celkově pěkně obrazotvorná báseň, ve které ale příliš slov zůstává nějak nedoladěno. A "bez noh" ?? Néééé, to už se na Psancích řešilo :-D A "dávno jinou s hlavou" ?? Nechápu. A "žďobat" ? No, nevím :-D
 19.01.2015 20:23
ano, byla to těžká noc)
 19.01.2015 17:28
cítím z ní bolest, strach , smutek a beznaděj... smutná...ale modřiny v duši je krásný obrat...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.