Neopětovaná

Díky moc všem za postřehy. Za žádné se určitě nezlobím, kritika mi nevadí. :-)
Ještě jsem se nad tím zamyslel a přepsal jsem to. Dole jsem nechal originál, aby případně komentáře nemátly.

Líbí se mi řečnický úvod, ale pak to:

"Proč vše končí scestím?
Srdce své ti věnuji,
s osudem marně bojuji."

To už mi zkrátka nesedí, je v tom klišé a neukončenost.
Hodilo by se napsat něco ve stylu "Proč na mě padá stín?"
"Proč vše končí scestím." - je krkolomné, nesedí ani při přednesu. Závěr je celkově neukončený.

Pokud tu máme celkově zvednou úroveň portálu, měli bychom se zamyslet, jestli sem vkládáme básně po definitivní úpravě, za které se už pak nemusíme stydět.

Souhlasím s DDD. "Proč vše končí scestím" mi zní poněkud krkolomně. Jestli můžu poradit, zkus se vyhnout gramatickému rýmování, to každou báseň trochu srazí k lacinosti.

Koukám, že už tuhle básničku přečetlo spousta lidí a nikdo ji neokomentoval. Doufám, že se neurazíš, když já to udělám.
Je bezesporu upřímná a nečichám v ní žádnou hloupou pózu. Ale: Rozhlédneš-li se trochu okolo, najdeš zde 1758 básniček plus mínus stejných. Víš, je taková nijaká. Rozhodně neurazí. Ale bohužel ani nenadchne. Na to zní až příliš předvídatelně a klišovitě. Nezlob se...