|
|
Proč život má jen překážky
při honbě za štěstím?
Proč vítězí strach z porážky?
Proč cesta trním zarostlá je
k té, jíž srdce své jsem dal?
Proč liší se tak moc od ráje?
Osudem mým stal se boj, jejž nemá smysl vést,
nezbývá mi však snad nic, než břemeno své nést.
Původní verze:
Proč život má jen překážky
při honbě za štěstím?
Proč vítězí strach z porážky?
Proč vše končí scestím?
Srdce své ti věnuji,
s osudem marně bojuji.
při honbě za štěstím?
Proč vítězí strach z porážky?
Proč cesta trním zarostlá je
k té, jíž srdce své jsem dal?
Proč liší se tak moc od ráje?
Osudem mým stal se boj, jejž nemá smysl vést,
nezbývá mi však snad nic, než břemeno své nést.
Původní verze:
Proč život má jen překážky
při honbě za štěstím?
Proč vítězí strach z porážky?
Proč vše končí scestím?
Srdce své ti věnuji,
s osudem marně bojuji.
Díky moc všem za postřehy. Za žádné se určitě nezlobím, kritika mi nevadí. :-)
Ještě jsem se nad tím zamyslel a přepsal jsem to. Dole jsem nechal originál, aby případně komentáře nemátly.
Ještě jsem se nad tím zamyslel a přepsal jsem to. Dole jsem nechal originál, aby případně komentáře nemátly.
Zamila
Líbí se mi řečnický úvod, ale pak to:
"Proč vše končí scestím?
Srdce své ti věnuji,
s osudem marně bojuji."
To už mi zkrátka nesedí, je v tom klišé a neukončenost.
Hodilo by se napsat něco ve stylu "Proč na mě padá stín?"
"Proč vše končí scestím." - je krkolomné, nesedí ani při přednesu. Závěr je celkově neukončený.
Pokud tu máme celkově zvednou úroveň portálu, měli bychom se zamyslet, jestli sem vkládáme básně po definitivní úpravě, za které se už pak nemusíme stydět.
"Proč vše končí scestím?
Srdce své ti věnuji,
s osudem marně bojuji."
To už mi zkrátka nesedí, je v tom klišé a neukončenost.
Hodilo by se napsat něco ve stylu "Proč na mě padá stín?"
"Proč vše končí scestím." - je krkolomné, nesedí ani při přednesu. Závěr je celkově neukončený.
Pokud tu máme celkově zvednou úroveň portálu, měli bychom se zamyslet, jestli sem vkládáme básně po definitivní úpravě, za které se už pak nemusíme stydět.
Souhlasím s DDD. "Proč vše končí scestím" mi zní poněkud krkolomně. Jestli můžu poradit, zkus se vyhnout gramatickému rýmování, to každou báseň trochu srazí k lacinosti.
Koukám, že už tuhle básničku přečetlo spousta lidí a nikdo ji neokomentoval. Doufám, že se neurazíš, když já to udělám.
Je bezesporu upřímná a nečichám v ní žádnou hloupou pózu. Ale: Rozhlédneš-li se trochu okolo, najdeš zde 1758 básniček plus mínus stejných. Víš, je taková nijaká. Rozhodně neurazí. Ale bohužel ani nenadchne. Na to zní až příliš předvídatelně a klišovitě. Nezlob se...
Je bezesporu upřímná a nečichám v ní žádnou hloupou pózu. Ale: Rozhlédneš-li se trochu okolo, najdeš zde 1758 básniček plus mínus stejných. Víš, je taková nijaká. Rozhodně neurazí. Ale bohužel ani nenadchne. Na to zní až příliš předvídatelně a klišovitě. Nezlob se...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neopětovaná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Slzy štěstí
Předchozí dílo autora : Marnost na věčnost
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
polibek0012 [16], Annabelle [16], KissOfDark [16], pisiprotebe [16], VolkodavKO [13], sarinka580 [9], Ivušák [3]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

