05.01.2015
9
1885 (12)
0
…naposled pojedl medových koláčů
…na rtech mu ulpěla krůpěje vína
Při cestě do nikam již odešel….osamocen
už není proč otálet v prach změnil se sen

…naposled napil se polibků
…dívce dal diamant za kousíček něhy
Na hraně života kdy není proč…kráčet dál
za jitřních červánků tam na kraji nebytí

…naposled ulehl do náruče svítání
…rozprostřel sny nad obzor času
Kde spočinul nikdo se nedoví…zatracen
temnotou obklopen….démony posedlý


Nehmotný v čase a beze snů zasněný…
…oděný v prachu všech ztracených chvil
 07.01.2015 20:43
Chronoss: Řekla bych, že tak trošku obojí. :-)

Podle mne ať už jsou lidé ztracení či zatracení, rozhodně to neznamená, že je s nimi konec. :-) A až si tohle uvědomí... :-)

Děkuju za odpověď. :-)
 06.01.2015 23:08
ClaireDarcy: někdy bloudíme sami sobě aniž bychom zjistili kdo vlastně jsme....každopádně díky a zda je ztracen či zatracen nechám na tobě :)
 06.01.2015 20:37
Někdy jsou nejcennější střípky také ty, co se obtížně hledají ve změti použitého skla. Azrael našel ty své na okraji věčnosti, zahalené do červánků a polibků, na okraji věčnosti ukryté v několika minutách.
Možná kdyby ona věčnost trvala ještě o chvilku déle, tak bychom si jí tolik nevážili.. :-)

Líbí se mi poslední dvojverší.
Je vážně ztracený? :-)
 06.01.2015 20:18
děkuji všem :)
 05.01.2015 23:53
působí na mě zvláštně.. ale tak příjemně zvláštně.. líbí se mi..
 05.01.2015 11:28
krásná báseň,i když andělsky temná...
 05.01.2015 11:23
Nádherně zvláštní, až mystická :)
 05.01.2015 10:37
Moc hezké :)
 05.01.2015 10:21
Magické, hezké ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.