přidáno 31.03.2008
hodnoceno 1
čteno 541(16)
posláno 0
Před tichem kalných rán
Utíkám,
Protože duše má je jen němý chrám
/bez modliteb/
A moje oči jsou jen odrazem zběsilých křivd a ran
/nejsou už plné proseb/

Srdce mé touží a nenásilně se zmítá,
Když v tvém nebi svítá
uprostřed rozbřesku bez úsvitu.

Jeden dotek a prostá bolest tiché touhy,
Co nedokáže lhát.
Jeden útěk, co nepřinese řešení
Jedna zpověď, která mi stejně nedá rozhřešení.

Vzduch je zabalen do oparu z dehtu
Jak v krajce ze sametu
A z každého rohu
je cítit tvoje vůně,
Díky níž naleznu tisíc důvodů
Proč se znovu nadechnout
/proč žít/
Proč mi znovu vzduch do plic vdechnout

Před tichem kalných rán
Už dnes neutíkám,
Protože vím, že nenajdu cestu,
Kterou se ubírat mám,
Dokud se pravdě do očí nepodívám…

přidáno 31.03.2008 - 18:34
podívat se pravdě do očí sice bolí, ale stojí to za to..
alepsoň já při tom vidím věci, které bych jindy neměla možnost spatřit..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ticho kalných rán : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Poselství
Předchozí dílo autora : Sonáta rozervaných nadějí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku