Aneb když je mi smutno... :-(
přidáno 18.02.2008
hodnoceno 2
čteno 886(12)
posláno 0
Po čem toužím?
O čem sním?
Kde je odpověď?
… na zmrzlých řasách rosy, pohleď!
Podívej se vzhůru
Hvězda padá
Možná přinese mi viru,
Kráska žhavá.

Je jako vločka,
Rozplyne se ve vteřině,
A já jsem jen vykřičník skryty za nedůvěrou,
Zatímco ty jsi to, co mé pochybnosti zničí – tečka.

Pomalu se škrábu na povrch
A hledám světlo mé
Obklopená ve stínu pravdy mrazivé.
Čekám, až se usměješ, čekám, až mě kapkami své něhy zahřeješ,
Dřiv, než sám roztaješ…

Ptám se a hledám odpovědi,
Které snad jen ptáci v nebi vědí.
Či je ta tvář po níž tak hrozně toužím?
Kvůli komu se dnem i noci soužím?
Možná, že zbytečně,
Možná, že s nadějí,
Byť sama vím,
Že nic není nekonečné ani věčné.

Obklopena nedůvěrou
A sužovaná strachem,
Milovaná nevěrou
A objímaná malou, neviditelnou, leč uchopitelnou, vírou.

Věřím tobě,
Věřím v tebe.
Ty budeš navždy mým chrámem,
Ty budeš mým přístřeším,
Ty budeš majákem na rozbouřeném moři,
K němuž se vydám v bouři.

…A když mě zahalí strach,
Když budu mít hlad,
Když budu slabá a zoufalá,
Když budu na kolena sražená,
Když budu v očích všech poražená,
Vyhrála jsem – ty jsi mou výhrou!
Vrátím se k tobě…
Odhodím předsudky
A výčitky vyměním za důvěru.

Či je to úsměv, s nímž se loučím?
Komu patří ta tvář, k níž naposled vztáhnu ruce své?
Koho pohladím?
Komu jen jsem odevzdala srdce své?
Komu patřím?
Komu jsem se odevzdala?
Koho jsem nikdy milovat nepřestala?
Řekni!
Pohleď vzhůru..
Tam je odpověď – nebo ne?

Odpověď krčí se za ocelovou zdí,
Kde tiše trpí…
A svoboda tvá užívá si,
Ji se nestýská,
Ona nežizní,
Pouze ji patříš,
Ona jediná si tě vždycky získá,
Zatímco ostatní jen mlčky trpí,
Soužení svou prázdnotou a samotou bezvýznamných dní.

Kdybys jen věděl…
Kdybys jen mohl pochopit…
Kdybys mě tolik nebolel…
Kdybys mně tolik nechyběl!!!
- patřím ti-

Miluji tě bez výhrad a očekávání..
A všem těmto vyznaním schází jen jediné
- odhodlání -
přidáno 18.02.2008 - 23:52
nejde o písmenka ani slova, jde o duši básně a myšlenku a ta je hodně oslovující ... za sto hvězdiček
přidáno 18.02.2008 - 21:34
Na češtinu nejsem, chyb dělám hafo, ale tohle je i na mě moc. Neblbne ti klávesnice? nějak podezřele často ti vynechává í + naopak soužení svou samotou, tam by mělo být i. A ta rosa na začátku? tipuju jí na tvrdý y... škoda, omlouvám se, mám dnes šťouravou.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sonáta rozervaných nadějí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ticho kalných rán
Předchozí dílo autora : 14.2.2008

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Dandy, štiler
» narozeniny
Deny [10], octopus [13], Dott [13], madanga [8], Obláčková [12], rezka [11], Artie [11], Neděle [3], zabijakplic [1]
» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :
jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku