Aneb když je mi smutno... :-(
přidáno 18.02.2008
hodnoceno 2
čteno 809(12)
posláno 0
Po čem toužím?
O čem sním?
Kde je odpověď?
… na zmrzlých řasách rosy, pohleď!
Podívej se vzhůru
Hvězda padá
Možná přinese mi viru,
Kráska žhavá.

Je jako vločka,
Rozplyne se ve vteřině,
A já jsem jen vykřičník skryty za nedůvěrou,
Zatímco ty jsi to, co mé pochybnosti zničí – tečka.

Pomalu se škrábu na povrch
A hledám světlo mé
Obklopená ve stínu pravdy mrazivé.
Čekám, až se usměješ, čekám, až mě kapkami své něhy zahřeješ,
Dřiv, než sám roztaješ…

Ptám se a hledám odpovědi,
Které snad jen ptáci v nebi vědí.
Či je ta tvář po níž tak hrozně toužím?
Kvůli komu se dnem i noci soužím?
Možná, že zbytečně,
Možná, že s nadějí,
Byť sama vím,
Že nic není nekonečné ani věčné.

Obklopena nedůvěrou
A sužovaná strachem,
Milovaná nevěrou
A objímaná malou, neviditelnou, leč uchopitelnou, vírou.

Věřím tobě,
Věřím v tebe.
Ty budeš navždy mým chrámem,
Ty budeš mým přístřeším,
Ty budeš majákem na rozbouřeném moři,
K němuž se vydám v bouři.

…A když mě zahalí strach,
Když budu mít hlad,
Když budu slabá a zoufalá,
Když budu na kolena sražená,
Když budu v očích všech poražená,
Vyhrála jsem – ty jsi mou výhrou!
Vrátím se k tobě…
Odhodím předsudky
A výčitky vyměním za důvěru.

Či je to úsměv, s nímž se loučím?
Komu patří ta tvář, k níž naposled vztáhnu ruce své?
Koho pohladím?
Komu jen jsem odevzdala srdce své?
Komu patřím?
Komu jsem se odevzdala?
Koho jsem nikdy milovat nepřestala?
Řekni!
Pohleď vzhůru..
Tam je odpověď – nebo ne?

Odpověď krčí se za ocelovou zdí,
Kde tiše trpí…
A svoboda tvá užívá si,
Ji se nestýská,
Ona nežizní,
Pouze ji patříš,
Ona jediná si tě vždycky získá,
Zatímco ostatní jen mlčky trpí,
Soužení svou prázdnotou a samotou bezvýznamných dní.

Kdybys jen věděl…
Kdybys jen mohl pochopit…
Kdybys mě tolik nebolel…
Kdybys mně tolik nechyběl!!!
- patřím ti-

Miluji tě bez výhrad a očekávání..
A všem těmto vyznaním schází jen jediné
- odhodlání -

přidáno 18.02.2008 - 23:52
nejde o písmenka ani slova, jde o duši básně a myšlenku a ta je hodně oslovující ... za sto hvězdiček
přidáno 18.02.2008 - 21:34
Na češtinu nejsem, chyb dělám hafo, ale tohle je i na mě moc. Neblbne ti klávesnice? nějak podezřele často ti vynechává í + naopak soužení svou samotou, tam by mělo být i. A ta rosa na začátku? tipuju jí na tvrdý y... škoda, omlouvám se, mám dnes šťouravou.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sonáta rozervaných nadějí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ticho kalných rán
Předchozí dílo autora : 14.2.2008

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
lucias1, Zitra
» narozeniny
prokešová [11], Vojta11331 [4], More Čapek [7]
» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :
Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku