28.12.2014
13
Duše své upsali jsme lásce,
teď vyhlížíme ji s nadějí.
A při každé další hluboké vrásce
dech se nám lítostí zatají.

Snad ani samotná smlouva s ďáblem
člověka tolik nezraní.
Co taky může se ukrývat za zlem.
Však v lásce nechceme selhání.

Díky ní máme teď
duše samou jizvu.
Kdo z nás však odmítne
další její výzvu?

Ač duše jizvami poseta,
kvete.
Znovu ji s pokorou
světu nabídněte :)

 06.07.2022 17:36
Dandy: Děkuji :-)
 06.07.2022 10:52
Moc pěkné..
 01.03.2015 19:26
Lenča:
Ač čtu to v předjaří,
já slzu v oku mám,
kéž jen se podaří
zas zlákat lásku k nám...
:-)
 30.12.2014 12:47
Psavec: :)
 30.12.2014 11:23
Naprostý souhlas.
 29.12.2014 20:52
Anonymus: Ano, píšu v podstatě jen od srdce :) Děkuji.
 29.12.2014 20:51
korálek: Děkuji, to je fajn :)
 29.12.2014 20:50
vanovaso: Děkuji :)
 29.12.2014 20:48
Zamila: Jak se překulí Silvestr, už se těším na jaro :D
Díky :)
 29.12.2014 20:41
Mno.., co na to říci.
Jelikož si to čtu za citlivé chvilky, samotného mě to chytá za srdce.
Očividně je to od srdce, takže líbí..
 28.12.2014 12:52
moc hezká :-) souhlasím s tebou
 28.12.2014 12:16
Díky ní máme teď
duše samou jizvu.
Kdo z nás však odmítne
další její výzvu?

Ač duše jizvami poseta,
kvete.
Znovu ji s pokorou
světu nabídněte :)

tak ten konec podepíšu... skvělá...
 28.12.2014 11:12
 Zamila
Krásný závěr :-) Se smajlem :-D Zdá se mi to, nebo už tu byla podobná báseň na toto téma ? No, jo, šrámy na duši, snad na jaře bude zase líp ... :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.