Ty rozevlátá vteřino

/I/
Duše rozmetaná ...
z výbuchu lhostejnosti
mrtvý stín se snáší
na modrou planetu
Hirošima Černobyl
krvavá země stesk z návratu
jen z obrazů.../Měsíců/

/II/
Kdo slova v každém zabil
jen smutek zbyl
otočený stín
zahrada
bez lidí
Co nevidí....
...jen vlastní stín
co ožil bez Adama a Evy

/III/
Jen vždy se přání zrodila
květina před myšlenkou
zapadá
tak se země propadá
já píšu rtěnkou
větu všech vět
Zbláznil se svět
a naráží na kůl-
Válka je Vůl.

/IV/
Tajemná komnata
a stíny co zaplaší
samotu polibku
a tvrdou pěst
zákon hvězd-
to prázdné mlčení
duše lhářů
vrahu
duše starců
všech do hrobů
z nicoty-popela
země se zachvěla
je v tichu napsáno:
Ty rozevlátá planeto
Ty rozevlátá Vteřino.