V hořícím keři stojíš
nahá a bílá
jako křišťálová noc
plná smutných očí
Plameny vášně tančí
kol‘ tvého těla
při výdechu temných slz
jen občas zasyčí
Stydím se před tebou
krásnou a čistou
do zrcadel slz lkát
zda-li mne má ještě rád
V hořícím keři stojíš
nahá a bílá
jako křišťálová noc
plná smutných očí
Plameny vášně tančí
kol‘ tvého těla
a ty zarytě mlčíš
Prstem své vášně
do mého nitra kreslíš
že tohle ty nevíš.
nahá a bílá
jako křišťálová noc
plná smutných očí
Plameny vášně tančí
kol‘ tvého těla
při výdechu temných slz
jen občas zasyčí
Stydím se před tebou
krásnou a čistou
do zrcadel slz lkát
zda-li mne má ještě rád
V hořícím keři stojíš
nahá a bílá
jako křišťálová noc
plná smutných očí
Plameny vášně tančí
kol‘ tvého těla
a ty zarytě mlčíš
Prstem své vášně
do mého nitra kreslíš
že tohle ty nevíš.
29.11.2014 16:50
Zajímavá báseň, taková obrazná, to mám rád.
Jen bych upozornil, že „hořící keř“ a „křišťálová noc“ jsou dvě zcela konkrétní věci (zjevení boha a historciká událost z doby nacismu), takže to může svádět k podivným interpretacím.
Jen bych upozornil, že „hořící keř“ a „křišťálová noc“ jsou dvě zcela konkrétní věci (zjevení boha a historciká událost z doby nacismu), takže to může svádět k podivným interpretacím.
29.11.2014 16:41
V poslední sloce jsem trošku škobrtla, ale je i tak krásná. Dneska se mi zdá, že každá báseň na kterou kliknu mi nastavuje lehce metamorfující zrcadlo. (Možná je to ale jen takový den.)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.