Motto: Rudou rtěnkou píšu (si) čáry. Tobě prej radši psaníčka.
Brní mi ruce
A před očima
jeví se mi mlha.
Třesu se
A v odrazu zrcadla
Na mě mý svědomí
Vrhá.
Stíny. Ukrivděné pohledy.
A šplhá (mi) nahoru.
A bere mě dolů.
Procitám.
Opřená o hranu stolu.
Očima uhranu zpátky do zrcadla.
Stále se podpírám, abych neodpadla.
Odpadlíci totiž prej nejsou v kurzu.
Brní mi ruce
A před očima
jeví se mi mlha.
Třesu se
A v odrazu zrcadla
Na mě mý svědomí
Vrhá.
Stíny. Ukrivděné pohledy.
A šplhá (mi) nahoru.
A bere mě dolů.
Procitám.
Opřená o hranu stolu.
Očima uhranu zpátky do zrcadla.
Stále se podpírám, abych neodpadla.
Odpadlíci totiž prej nejsou v kurzu.
23.11.2014 18:55
Timothy A. Postovit
Hezky se čte !
23.11.2014 17:55
Nejsem si jista, jestli jsem chtěla vyjádřit uplne to, jak jste to pojali. Ale v tom je to kouzlo. Dekuju.
23.11.2014 17:33
Občas musíme nakouknout na dno své duše a ujistit se, jestli tam ještě zbyla nějaká síla jít a žít dál... Krásná báseň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.