Hořkosladká

usměj se
tak to umíš jen ty
a prosím
zahřej mě
tím úsměvem

chtěla bych se vrátit
v čase
zpátky

jenže nesmím

myslet na tebe

...

a ty
v zajetí bezstarostných
starostí

neumíš číst ve mně
mezi řádky

a kdo ví
třeba jednou
zašeptáš mi jemně

překroč vlastní stín

a já ho pokořím

...

pak i ranní zimní vzduch
bude hořkosladký