Pod prahem

Psavec: Děkuji

Smekám.

Orionka: V těchto sychravých dnech mě občas přepadá melancholie, máš pravdu, taková starší zveršovaná bolístka.

Přiznám se, že mě tahle báseň obsahem trochu mate. Taky z ní cítím velký smutek, taky se mi moc líbí ta místa co Yaně. Hádám, že nebude aktuální, ale už starší a velmi intimní.
Forma je úžasně propracovaná - až tak, že jsem si všechny rýmy uvědomila teprve asi po šestém přečtení. Bravo!

ŽblaBuňka: potěšilo, děkuji

příteli potěším tě, potěšila mě ;o))

vanovaso: já děkuji

Tak ta je ... nádherná... našla jsem se v ní... díky

Lenča: Děkuji

Olivka: Děkuji

taron: Ono může být i trochu smutno, jen když je veselo. :) Děkuji.

Yana: Děkuji, Yano, to mě těší

Opet nadherna basen.

Poutavá cesta... Moc se mi líbí.

Mě připadá smutná, strašně smutná, i když není o dušičkovém období, o mrtvých - je o živých mrtvých...o tom, že nikomu neschází míč? Tvůj? To je strašně smutné, zklamané naděje, touhy, cíle...to je smutnější, než samotná smrt.
Výborně sepsané,
Mířil jsem do ráje,
teď prchám z ráje pryč.

Já stejně cítím, že pokud člověk jde za vším s upřímností, pak i to míření do ráje a kamkoliv, ať to dopadne jakkoliv, má a mělo smysl!

fascinuje mě a našla jsem si v ní určitou souvislost s něčím co jsem prožívala, jsou v té básničce místa na pozastavení např. zámek na paklíč falešných extází, nebo místo s barometrem