|
... ponurá jeseň, no...
|
Obloha už nemá slzy,
vyplakala všetky
kvapky dažďa,
hrom s bleskom
jej emócie nevyvážia.
A slnko, ten vyjednávač drzý,
celkom iste nevykúzli bez ich pomoci
farebné pruhy dúhy.
Tí dvaja huncúti, naivní otroci zvyku,
zaháňajú nudu naháňačkou vo vzduchu,
dúfajúc, že aj bez predohry prebudia
ju k životu.
vyplakala všetky
kvapky dažďa,
hrom s bleskom
jej emócie nevyvážia.
A slnko, ten vyjednávač drzý,
celkom iste nevykúzli bez ich pomoci
farebné pruhy dúhy.
Tí dvaja huncúti, naivní otroci zvyku,
zaháňajú nudu naháňačkou vo vzduchu,
dúfajúc, že aj bez predohry prebudia
ju k životu.

SSS
předehry jsou někdy zbytečný. pěkná báseň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Keď obloha prežíva syndróm vyhorenia : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Haiku plné nádeje
Předchozí dílo autora : Nezlob se, když se zlobím
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
lidus řekla o prostějanek :Měsíc. Občas moje externí paměť ( :-) ). A člověk, co mě drží víceméně nohama na zemi. A tak :-)

