|
...a tichu velryb...
|
Jsem básník, co nemá potíže
políbit prasátko v negližé
jestliže...
Po nebi poplují sněžné vraky
a děti ve školce spočtou mraky
taky.
Jsem básník, co nemá problémy
vyvyšovat se nad všemi
emblémy...
Přestože nosím v srdci kód
čárkově přesný dle všech kvót
a not.
Jsem básník, není mi zatěžko
nazývat Alenku Anežko,
soudružko...
A občas mi nebývá do zpěvu
když velryby v posledním záchvěvu
objevu...
...mlčí...
políbit prasátko v negližé
jestliže...
Po nebi poplují sněžné vraky
a děti ve školce spočtou mraky
taky.
Jsem básník, co nemá problémy
vyvyšovat se nad všemi
emblémy...
Přestože nosím v srdci kód
čárkově přesný dle všech kvót
a not.
Jsem básník, není mi zatěžko
nazývat Alenku Anežko,
soudružko...
A občas mi nebývá do zpěvu
když velryby v posledním záchvěvu
objevu...
...mlčí...

zvláštní pojetí básníka jako takového - moc se mi líbí slovní hrátky, má to formu i sdělení - můžeme být vším, čím chceme a slova, s těmi si též můžeme hrát - líbí :)
Viviana Mori
Mě to až nadchlo, moc milé, svěží, hravé...a důležité. :-))
Hanička
super... tohle se mi moc líbí...:)
Azure Sky
jsom za :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O egoistickém líbání prasátek v negližé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vždycky budu tvoje-cizí...
Předchozí dílo autora : Rozhoďnožka Jaro...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
VITANA [4]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

